Po včerejším namáhávém dnu jsme byli rádi, že si můžeme trochu pospat. Hned po snídani jsme se rozhodli udělat menší výlet po okolí, abychom našli cestu na Toubkal a abychom rozchodili nohy a rozdejchali plíce. Obuli jsme tedy pohory (hurá) a vyrazili směrem vzhůru. Cestou jsme potkávali místní šerpy s oslíky, jak vytahují nahoru proviant a turisty. Krajina byla klasicky vysokohorská, samé skály, všude se pásla spousta koz. Uprotřed ničeho najednou krámek s občerstvením, kdo by si ale kupoval kolu, když všude teče pramenitá voda? Cesta nás tak bavila, že jsme došli až na Toubkal hut, kde jsme se otočili a šli nazpět do Armedu.

Zvládnout výstup za jeden den z Armedu je pěkná fuška, znamená to 11 hodin chůze a převýšení 2200 metrů. Snažší je přespat na Toubkal hut a další den zdolat vrchol a zpáteční cestu. Od stanu jsme odcházeli za svítání, bylo 7.30. Bohužel se mi nešlo dobře. Bolely nohy, nemoh jsem dejchat a bylo mi blbě ze včerejší Salsy. Ivoše navíc chytlo koleno. Úsek cesty k Toubkal hut nám dal pořádně zabrat. Od chaty jsme pořád pokračovali po stezce, dokud jsme nepotkali domorodce, který se nám na otázku: "Jak daleko je to na vrchol Toubkalu?", jenom vysmál. Šli jsme blbě! Potom nás poslal zpět a poradil zkratku. Takže po hodině jsme byly opět u chaty. Zahli jsme na správnou stezku a začli bojovat s neuvěřitelným suťoviskem. Po suťovisku došlo na sněhová pole, nadmořská výška byla také znát.Měl jsem toho dost a jenom krásné počasí a vědomí, že v Africe nejsem každý den mi dodávalo sílu. Potkávali jsme skupinky turistů, všichni už šli zpátky. Pro bezpečný návrat bylo nutno se otočit nejpozději ve tři. A na vrchol to bylo ještě tak daleko! Konečně jsme překonali poslední suťovisko (stylem pět kroků a odpočinek), přešli ledovou plotnu a vrchol byl dobyt!!! Krásný výhled až do pouště, samota na nejvyšším bodě a nádherné počasí byly zaslouženou odměnou. Moc času jsme neměli, udělali jsme pár fotek a vydali se zpět. Ze zpáteční cesty si pamatuju jenom to, jak mě bolely nohy a hlad. Do kempu jsme dorazili úplně hotoví skoro za tmy. Odměnou nám kromě krásného zážitku bylo zvolání BRAVO místního šerpy a skvělý Tadžin k večeři.